Pokec

Člověk je tvor pospolitý a družný. A srocuje se a druží se při různých příležitostech, obvykle aby něco oslavil. Důvod k oslavě se najde vždycky. Může to být oslava narozenin svých či někoho blízkého, svatba (ale důvodem k oslavě může být třeba i rozvod), firemní nebo klubová oslava.

Starého psa sice novým kouskům nenaučíš, ale nikdy neříkej nikdy. A tak Soptík na stará kolena přijal od kamaráda Petra nabídku na natáčení filmu.

V této poněkud podivné době Soptík často nostalgicky vzpomíná na doby, kdy si člověk prostě sbalil usárnu či tele a vyrazil do lůna čisté přírody, daleko od lidí a všech výdobytků civilizace.

Ćára je nakreslena, kletba vyslovena, kdos byl pomalej, vem nohy na ramena. Včera co bylo, to dnes nic neznamená, starý řád mizí v zapomnění. Kdo byl včera, ten odchází do ztracena, protože časy se mění …

V podstatě každý někdy něco sbíral ...

Je takovým zvykem, že s koncem roku člověk hodnotí právě uplynulých 365 dní, a směle črtá velkolepá předsevzetí do budoucna. Nuže, pojďme do toho …

Ze PSA je guláš, nastupuje prase ...

Tak už nás zase pomalu zavírají ...

Kerberos je tříhlavý pekelný pes, který je nesmrtelný, nezranitelný a hlavně mimořádně bdělý strážce podsvětí, jehož obelstít není jen tak

Spedice pomalu kolabují, malé krámky konečně zase otvírají